Dnes je 20. 12. 2025 a svátek má Dagmar

Konopiště: Zdá se, že na zámku chtěl vybudovat svoje zázemí arcivévoda Ferdinand

Tento zámek byl původně gotickým hradem a stojí uprostřed přírodně krajinářského parku západně od Benešova. Dnes již jen těžko uvěříme, že byly doby, kdy prý byl jeho stav velmi neutěšený. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje NPÚ) a je přístupný veřejnosti.

Historie je pestrá

Zakladatelem hradu byl zřejmě pražský biskup Tobiáš z Benešova kolem roku 1294. Po jeho smrti se stal majitelem hradu rod Benešoviců, majiteli byli Beneš a Dobeš z Benešoviců, ti však hrad drželi jen do vymření rodu roku 1327. Pak získali hrad Šternberkové, kteří jej vlastnili až do roku 1590.

Šternberkové patřili k předním katolickým rodům. Když se Jiří z Poděbrad rozhodl zlomit katolickou šlechtu silou, zahájil roku 1467 drtivou ofenzívu, jejíž součástí bylo i obležení některých pevností, včetně Konopiště. To dokázalo nejdéle vzdorovat, raritou je osmnáctiměsíční obležení. Posádka se nakonec musela vzdát pro nedostatek potravin v prosinci 1468. Šternberkové získali hrad zpět až roku 1479, od té doby jej drželi až do roku 1590.

Roku 1603 koupila panství Dorota Hodějovská z Harasova. Rodina Hodějovských byla protestantská, po porážce protihabsburského povstání v letech 1618 -1620 tedy panství připadlo stoupencům císaře. Hrad koupil Albrecht z Valdštejna a od něj pak Pavel Michna z Vacínova, poté Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další. V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím František Ferdinand d´Este. Roku 1921 připadl zámek československému státu, za druhé světové války ale zde byl umístěn hlavní štáb jednotek SS. Po osvobození v roce 1945 bylo Konopiště zpřístupněno veřejnosti.

Zámek se stal útočištěm arcivévody

Tentokrát si nebudeme vyprávět žádnou strašidelnou pověst. Jde o dějiny zámku v době, kdy byl posledním soukromým majitelem Konopiště František Ferdinand d´Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Je pravda, že zpočátku si jako vzdálený příbuzný císaře Františka Josefa nemohl dělat naděje na rakousko-uherský trůn, ale po tragické smrti císařova syna, korunního prince Rudolfa, a postupném odpadávání dalších možných následníků se jeho nástupnictví stávalo stále reálnějším. Nakonec zůstal vlastně jediným adeptem.

Je o něm známo, že uzavřel nerovný sňatek se ženou, kterou miloval – s českou hraběnkou Žofií Chotkovou, načež ho císařský dvůr poněkud přezíral. Na Konopišti si chtěl vybudovat klidné a nerušené rodinné zázemí.

Poté, co se stal jediným následníkem trůnu, nezbývalo, než čekat. A to velmi, velmi dlouho, protože František Josef I. velmi dlouho vládl. A jak víme, nedočkal se – jeho život ukončila ruka atentátníka Gavrilo Principa 28. 6. 1914 v bosenském Sarajevu. Atentát se pak stal záminkou k rozpoutání první světové války.

Arcivévoda byl jako člověk údajně velmi popudlivý a měl i zvláštní zájmy a záliby. Mohl si to ovšem dovolit, že. Jeho největší vášní byl zřejmě lov, který se blízce podobal prostě vybíjení zvěře a připomínal posedlost – šlo tu tedy o pouhou zálibu nebo projev něčeho jiného? Na Konopišti zůstalo po arcivévodovi 300 tisíc loveckých trofejí! Převážně je získal sám.

Další zajímavostí je, že byl i horlivým příznivcem kultu svatého Jiří a sbíral všechno, co s ním souviselo. Jeho sbírka v Galerii sv. Jiří čítá na 1500 obrazů, soch a dalších vypodobnění tohoto světce, samozřejmě mají tyto výtvory i různou uměleckou úroveň.

Zámek si dodnes uchoval podobu, jakou mu právě arcivévoda dal při poslední přestavbě. Prý je téměř stejné i vybavení interiérů, tedy z doby, kdy zde žil s rodinou.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Středočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...