Kraje hledají peníze, systém podle nich nefunguje
Krajské samosprávy upozorňují, že financování sociálních služeb dlouhodobě selhává. Ačkoli se snaží chybějící prostředky krýt z vlastních rozpočtů, v řadě případů to podle nich není možné bez omezení provozu.
Například Pardubický kraj uvádí, že rozdíl mezi reálnými náklady a státními příspěvky je letos příliš velký. Dotace podle něj nepokrývají ani zvýšené mzdové náklady, které vyplývají z rozhodnutí vlády, ani nutné investice do rozvoje služeb. Hejtmanství proto chce jednat s ministerstvem o dodatečných penězích a podobný postup zvažují i další regiony.
Kraje zároveň upozorňují, že i když se část prostředků snaží hledat uvnitř svých rozpočtů, prostor je omezený. Výdaje na sociální služby přitom tvoří jednu z nejcitlivějších položek, protože přímo ovlivňují dostupnost péče pro seniory a další zranitelné skupiny.
Spor o miliardy a odpovědnost za rozpočet
Do debaty o financování se zapojili i představitelé vlády a opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tvrdí, že rozpočet sociálních služeb převzal po předchozí vládě a část prostředků se podle něj podařilo dodatečně doplnit. Naopak jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozorňuje, že financování sociálních služeb je strukturální problém, který se opakuje už několik let.
Podle odhadů poskytovatelů sociálních služeb může letos v systému chybět zhruba 1,5 až 2 miliardy korun. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký upozorňuje, že zařízení jsou pod tlakem rostoucích mezd, ale zároveň nemohou pružně promítat vyšší náklady do financování, protože jsou závislá na veřejných dotacích.
Růst mezd a stárnutí populace zvyšují tlak
Problémy se podle odborníků prohlubují i kvůli demografickému vývoji. Počet seniorů v populaci roste a s tím i poptávka po lůžkách v domovech a terénních službách. V Česku už nyní žije více než 2,3 milionu lidí v seniorském věku a jejich podíl v populaci bude dále růst.
Zařízení zároveň upozorňují, že při současném nastavení financování je stále složitější udržet kvalifikovaný personál. Mzdy pečovatelek a dalších pracovníků sice rostou, ale často neodpovídají náročnosti práce, což vede k odchodům zaměstnanců a dalšímu tlaku na systém.
Mohlo by vás zajímat
Systémové řešení v nedohlednu
Sociální služby jsou financovány kombinací státních dotací a krajských rozpočtů, přičemž poskytovatelé o podporu musí každoročně žádat. Kraje upozorňují, že současný model není stabilní a ztěžuje dlouhodobé plánování.
Debata se vede také o tom, zda by část financování neměla být víceletá, případně zda by se na systému neměla více podílet i města, obce nebo soukromé zdroje. Vláda i opozice se shodují alespoň na tom, že současné nastavení vytváří nerovnováhu mezi rostoucími náklady a možnostmi financování.
Výhled a rostoucí tlak na systém
Podle odborníků bude tlak na sociální služby v příštích letech dál sílit, a to nejen kvůli mzdám, ale především kvůli stárnutí populace. Už nyní se diskutuje o tom, že bez změny financování může docházet k postupnému zhoršování dostupnosti péče v některých regionech.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle plánů představit další návrhy možných úprav v následujících měsících. Kraje ale upozorňují, že bez rychlého dofinancování může být ohrožena stabilita některých zařízení už v letošním roce.




