Rytíři zamykali své manželky?
Představa je poměrně působivá. Žena měla kolem pasu připnutý kovový pás, který zakrýval intimní partie a znemožňoval pohlavní styk. Některé údajné exempláře měly dokonce důmyslné otvory umožňující vykonávat základní tělesné potřeby. Manžel si jednoduše ponechal klíč a mohl se vydat na dlouhou cestu s pocitem, že jeho žena zůstane věrná.
Jenže právě tady začínají pochybnosti. Historici dosud nenalezli přesvědčivé důkazy, že by se podobná zařízení ve středověké Evropě běžně používala. Nejstarší známé zmínky a vyobrazení pocházejí až z počátku 15. století, tedy z doby, kdy byly křížové výpravy do Svaté země už minulostí. Navíc se objevují především v literárních a obrazových pramenech, které mohly mít satirický či symbolický význam.
Historici odhalují starý podvod
Jedním z badatelů, kteří se touto otázkou podrobně zabývali, je americký medievalista Albrecht Classen. Ve své knize The Medieval Chastity Belt: A Myth-Making Process z roku 2007 rozebírá historické prameny a upozorňuje, že představa středověkého pásu cudnosti je z velké části výsledkem pozdějších představ o temném a krutém středověku.
Podezřelé jsou také samotné kovové exponáty, které se v minulosti vystavovaly v muzeích jako středověké originály. Mnohé z nich totiž vznikly až v 18. a 19. století. Britské muzeum v Londýně například v roce 1996 stáhlo z expozice jeden takový předmět, který návštěvníci mohli vídat od roku 1846. Odborníci dospěli k závěru, že jde o pozdější výrobek, nikoli o autentickou středověkou pomůcku.
Železný pás by ženu mohl stát život
Mohlo by vás zajímat
Kromě nedostatku historických důkazů existuje ještě jeden velmi pádný argument proti představě, že ženy podobné zařízení nosily dlouhodobě. Je jím obyčejná lidská anatomie a hygiena. Představme si několik měsíců strávených v těžkém kovovém zařízení, které se neustále dotýká citlivé pokožky. Tření by mohlo způsobovat odřeniny a otevřené rány, do nichž by snadno pronikla infekce. V době, kdy neexistovala moderní antibiotika ani dnešní možnosti hygieny, by takové poranění mohlo mít velmi vážné následky. Problém by představovala také menstruace.
Není proto divu, že odborníci považují představu dlouhodobého nošení železného pásu za krajně nepravděpodobnou. Pokud některé podobné předměty skutečně sloužily k praktickému použití, mohlo jít spíše o krátkodobé, výjimečné či zcela jiné účely než o běžný prostředek k hlídání manželské věrnosti.
Viktoriánská doba si oblíbila středověkou legendu
Jak tedy vznikl tak rozšířený příběh? Velkou roli sehrála až novověká představivost, zejména viktoriánská éra. V 19. století se Evropané s oblibou dívali na středověk jako na dobu plnou násilí, pověr a bizarních zvyků. Pás cudnosti do takového obrazu dokonale zapadal.
Starší představy, literární narážky a nově vyráběné kovové předměty se postupně propojily. Některé výrobky se dokonce dostaly do muzejních sbírek, kde jejich vystavení jako historických kuriozit ještě posílilo přesvědčení, že jde o autentické středověké nástroje. Zároveň se z pásu cudnosti stal oblíbený námět erotických žertů a karikatur.
Legenda, která přežila staletí
Pás cudnosti je tedy mnohem spíše historickým mýtem než doloženým prostředkem středověké kontroly ženské sexuality. To samozřejmě neznamená, že by ženy v minulosti nezažívaly omezování či nucenou poslušnost. Jen se zdá, že právě železný zámek kolem pasu k tomu běžně nesloužil.
