
ČESKO – Po skutečně dlouhé době, kdy inflace rostla skokovým tempem a pohybovala se i nad dvoucifernými hodnotami, by se dalo říct, že situace se uklidnila. Minimálně to naznačuje aktuálně představená souhrnná analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dle ní byla průměrná míra inflace nejnižší od roku 2019. Co se podílelo na její výši nejvíce? A jaké jsou výhledy týkající se tohoto roku?
Jak inflace rostla
Dle slov Marka Rojíčka, předsedy ČSÚ, je namístě nahlížet na vývoj inflace v komplexnějším měřítku. Průměrnou míru inflace za rok 2024 pak lze v podstatě – a perspektivou let předcházejících – hodnotit jako normální. Resp. v časové řadě od roku 1994 tato hodnota odpovídá normálnímu tempu růstu inflace. Nutno dodat, že období počátku devadesátých let bylo velmi specifické, přičemž nejvyšší inflace byla v roce 1993. Tehdy přesáhla hodnotu 20 %, což souviselo s rozdělením republiky. Ovšem v letech následných, a to až do roku 1998, byla hodnota 8-10 % zcela běžná. Nejvyšší bod v minulých letech ovšem představoval rok 2022 s hodnotou 15,1 %. Zde byla jasná souvislost s cenami energií. Předloňská míra inflace již byla 10,7 % a v loňském roce růst cen narazil na pomyslnou bariéru a inflace dosáhla jen k 2,4 %.
Podle ekonoma Víta Hradila lze pak průměrnou míru inflace o hodnotě 2,4 % hodnotit pozitivně. „Všechny nyní bude zajímat, jak moc bude tato hodnota udržitelná. Máme tu zboží, kde je klid a nezdražovalo se ani normálním tempem, a pak služby – stravování, ubytování. A tam byly měsíce, kdy to ještě vypadalo na bujení inflace,“ doplnil s tím, že bude záležet na tom, zda se již služby plně stabilizovaly. „Inflace i nadále bude, ale ta šílená čísla už neuvidíme,“ ubezpečil nakonec.
Co zdražovalo?
V loňském roce tedy nesporně došlo k poklesu tempa růstu spotřebitelských cen. Ovšem k reálnému poklesu v rámci spotřebitelského koše došlo jen v položce potraviny a nealko nápoje, všechny ostatní skupiny v různé míře rostly. „Výrazně rostlo bydlení, stravování a ubytování a samozřejmě také bydlení, voda a energie. Nejvíce k inflaci přispělo právě bydlení, voda a energie. Roli hrálo nejen tempo růstu, ale hlavně fakt, že tato skupina má také velkou váhu v celém spotřebním koši – generovala největší přírůstek 0,9 %,“ upřesnil Rojíček.
Svou roli pak sehrály také ceny energií. Zatímco plyn „pomáhal“, v případě elektrické energie spíše narůstaly problémy. „V tomto případě nemám dobré zprávy ani pro tento a příští roky. Hlavním problémem budou distribuční poplatky, což si bude žádat další cenové nárůsty,“ shrnul Hradil. V této rovině tedy výraznější uklidnění cen čekat nelze. Dle jeho slov bude nadále velmi problematické také nájemné. To je úzce propojeno i s cenami nemovitostí, přičemž uklidnění na českém realitním trhu se zdá být v nedohlednu.
Nový start pro českou ekonomiku
Bez ohledu na inflaci, ekonomové se nyní shodují, že česká ekonomika potřebuje nutně oživení. A pro něj bude nezbytné, aby lidé začali více utrácet. Češi přitom pořád spíš hodně spoří, což ekonomický vývoj nežádoucím způsobem brzdí. Nakonec právě ve spotřebě domácností je na tom Česko v porovnání s dalšími evropskými zeměmi nejhůře. Ovšem spotřeba domácností tvoří téměř polovinu výkonu celé ekonomiky. „Dokud budeme spořit, ekonomika se nerozjede,“ uzavřel Hradil.