Reakce na tragédie i nové hrozby
Systém prvosledových hlídek vznikl po útoku v Uherském Brodě v roce 2015, kdy se ukázalo, že rychlost zásahu je v podobných situacích klíčová. Policie proto změnila přístup: místo čekání na specializované jednotky mají být první hlídky schopné zasáhnout samy.
Další důraz na tento způsob zásahu přinesly i novější události, včetně útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Bezpečnostní analýzy následně doporučily další posílení vybavení i počtu policistů právě v hlavním městě.
Lepší výcvik i silnější výzbroj
Prvosledové hlídky procházejí intenzivnějším výcvikem než běžné policejní hlídky. Zaměřují se zejména na situace takzvaného aktivního střelce, tedy pachatele, který útočí bez výběru na veřejnosti.
Tomu odpovídá i jejich vybavení. Policisté mají k dispozici útočné pušky, například CZ Bren 2, moderní krátké zbraně, těžkou balistickou ochranu včetně vest a přileb i zdravotnické batohy pro ošetření masivního krvácení.
Vedle samotného zákroku jsou připraveni také koordinovat evakuaci, komunikovat s dalšími složkami a poskytovat první pomoc zraněným.
Specifická role Prahy
Zatímco v regionech zajišťují prvosled především běžné hlídkové služby, v Praze tuto roli ve velké míře plní Pohotovostní motorizovaná jednotka. Díky husté síti hlídek dokáže být na místě zásahu velmi rychle.
Podle dostupných údajů se u nejzávažnějších událostí daří držet dojezdové časy v řádu několika minut. Právě rychlost může rozhodnout o počtu obětí.
Mohlo by vás zajímat
Součást širší strategie
Posilování prvosledových hlídek není jednorázové opatření, ale dlouhodobý trend. Vychází z interních předpisů Policie České republiky i z bezpečnostních analýz ministerstva vnitra.
Přestože celková kriminalita v Praze v posledních letech spíše klesá, policie se stále více zaměřuje na ochranu tzv. měkkých cílů, tedy škol, úřadů, kulturních akcí nebo obchodních center.
Právě v těchto situacích mají prvosledové hlídky sehrát klíčovou roli. Být na místě během několika minut a v případě potřeby okamžitě zasáhnout.
