Dražší pohonné hmoty tlačí ceny vzhůru
Zatímco ještě na začátku roku převládala očekávání postupného uklidnění cenového vývoje, nové odhady už počítají s výrazně méně příznivým scénářem. Ministerstvo financí letos očekává inflaci kolem 2,5 procenta, příští rok by ale podle aktuálních prognóz mohly spotřebitelské ceny růst ještě rychleji.
Právě hranice tří procent je přitom důležitá i pro Českou národní banku. Pokud by inflace vystoupala nad tuto úroveň, dostala by se mimo toleranční pásmo centrální banky. Inflace přitom už nyní zrychluje. V dubnu meziročně vzrostla na 2,5 procenta, a to především kvůli růstu cen benzinu a nafty. Dražší paliva se však postupně promítají prakticky do celé ekonomiky – od dopravy přes výrobu až po ceny v obchodech.
Ekonomové upozorňují, že vyšší ceny energií a pohonných hmot mohou postupně zasáhnout i další oblasti. Rizikem jsou například dražší hnojiva, přeprava zboží nebo rostoucí náklady firem, které mohou zdražení postupně přenášet na zákazníky.
Podle analytiků navíc zatím nejsou plně vidět takzvané sekundární dopady krize. Ty se v ekonomice často projevují se zpožděním několika měsíců.
ČNB nevylučuje další růst sazeb
Česká národní banka zatím ponechává základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta, kde se drží už déle než rok. Guvernér Aleš Michl zároveň upozornil, že pokud inflace znovu výrazně poroste, centrální banka se nebude bát dalšího zpřísnění měnové politiky.
Michl dal najevo, že prioritou je pro něj udržení nízké inflace i za cenu slabšího hospodářského růstu. Podle něj je nutné zabránit tomu, aby se vysoký růst cen v ekonomice znovu projevil. „My budeme tak tvrdí. Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká. (..) Musíme se připravit na to, že ekonomický růst bude pomalejší, protože naše sazby budou vyšší, než jsme byli zvyklí dřív,“ citovala Michlova slova ČT.
Princip fungování centrální banky je relativně jednoduchý – vyšší úrokové sazby zdražují půjčky i hypotéky, domácnosti a firmy si méně půjčují a méně utrácejí. Tím se snižuje množství peněz v ekonomice a tlak na růst cen postupně slábne.
Mohlo by vás zajímat
Vláda i opozice kritizují postup banky
Postup ČNB ale vyvolává ostré reakce politiků. Premiér Andrej Babiš uvedl, že české úrokové sazby jsou podle něj zbytečně vysoké a převyšují úroveň eurozóny. Kritizoval také dopady drahých úvěrů na domácnosti, zejména na lidi splácející hypotéky. Výhrady k danému postupu ale zaznívají i z opozice.
Na kritiku centrální banka přímo nereagovala. Část ekonomů ale připouští, že určité zpřísnění měnové politiky může být při pokračujícím růstu cen skutečně potřeba. Například ekonomka Helena Horská však hovoří spíše o opatrných a postupných krocích než o výrazném „brzdění“ ekonomiky.
Rizikem zůstávají i vysoké státní schodky
Dalším problémem, který může inflaci přiživovat, jsou vysoké deficity veřejných financí. Někteří ekonomové upozorňují, že dlouhodobé zadlužování státu vytváří další tlak na růst cen.
Vláda ale tvrdí, že podniká protiinflační kroky a že Česko má stále jednu z nižších inflací v Evropě. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) pomáhá situaci stabilizovat mimo jiné i relativně silná domácí spotřeba.
Právě utrácení domácností zatím českou ekonomiku drží nad vodou. Lidé dál nakupují, rostou maloobchodní tržby a ekonomiku podporuje i pokračující růst mezd, byť pomalejším tempem než v minulých letech.
Rozhodující budou další měsíce
Ekonomové se zároveň shodují, že další vývoj bude záviset především na délce konfliktu na Blízkém východě a vývoji cen energií na světových trzích. Čím déle budou ceny ropy a pohonných hmot vysoké, tím větší tlak může vzniknout i na další zdražování v Česku.
Vývoj inflace v posledních letech ukazuje, jak rychle se situace dokáže změnit. Zatímco kolem roku 2022 dosahoval růst cen zhruba 15 procent, následně inflace výrazně zpomalila. Nyní ale opět sílí obavy, že by se mohla vrátit nad tříprocentní hranici a zkomplikovat nejen život domácnostem, ale i další ekonomický růst.






