Dnes je 28. 8. 2026 a svátek má Augustýn

Muž se železnou maskou – teorií o tom, kým vlastně byl, je mnoho – známe však pravdu?

Existence muže se železnou maskou je historická skutečnost, nikoliv výplod spisovatelovy fantazie. Hodně se diskutovalo o identitě záhadné osoby. V průběhu tří století po jeho úmrtí se vyrojily desítky teorií, které popisovaly, o koho šlo – a proč byl odsouzen k tak strašlivému trestu.

Voltairova úvaha

Neznámá postava opravdu zemřela po dlouholetém žaláři roku 1703 v Bastile. Jako jeden z prvních, kdo se pokusil odhalit totožnost muže s maskou, byl Voltaire. Měl prý možnost hovořit s úředníky, kteří se na jeho uvěznění podíleli. Voltaire uvádí, že muž byl uvržen do žaláře v roce 1661. Měl přebývat v komfortní cele a personál měl nařízeno mu nic neodepřít. Velitel si údajně v jeho přítomnosti nikdy nesedl. Voltaire ukončil popis narážkou, která měla čtenáři napovědět: v té době v Evropě žádný význačný muž nezmizel. Z toho vyplývá, že navzdory jeho evidentně vysokému společenskému postavení se jeho existence tajila. Ve Voltairově době by bylo riskantní jeho identitu odhalit, přesto filozof naznačoval, že by muž s maskou mohl být sourozenec či dvojče Ludvíka XIV.

Reklama

Žena se železnou maskou?

Jakmile Velká francouzská revoluce smetla monarchii, nikdo už nemusel být tak zdrženlivý jako Voltaire. Všichni začali přidávat barvité detaily. Ludvík XIV. ale neměl žádné dvojče, ani utajeného sourozence, přesto existuje mnoho různých verzí této varianty, každá s vlastními důmyslnými důkazy. Objevila se i zajímavá domněnka, že muž s maskou byla vlastně žena. Podle této hypotézy porodila královna Anna dceru, tu ale tajně nahradili malým chlapcem  – budoucím Ludvíkem XIV. – aby byl zajištěn mužský dědic a nástupce trůnu.

Angličan

Roku 1768 francouzský dramatik Poullain de Saint-Foix prohlásil, že hovořil s lékařem, kterého v době jeho studií povolali do Bastily, aby pustil žilou záhadnému pacientovi, jehož tvář nesměl spatřit. Tento lékař, nyní již starý muž, Saint-Foxovi řekl, že vězeň měl výrazný anglický přízvuk.

Staňte se členy FB skupiny Život v Libereckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Po tomto nespolehlivém svědectví se vyrojila celá řada anglických kandidátů na muže se železnou maskou. Šuškalo se, že by to mohl být Richard Cromwell, syn Olivera Cromwella. Je pravda, že Richard pobýval ve Francii po svém krátkém účinkování v úřadu anglického lorda protektora před nastolením vlády Karla II. Podle příběhu, který se začal šířit, byl Cromwell po příjezdu do Francie unesen agenty francouzského krále a odsouzen k doživotnímu nošení masky pro královraždu spáchanou jeho otcem. Richard ale ve skutečnosti žil nikým nerušen ve Francii a později se vrátil do Anglie, kde se v ústraní dožil velmi vysokého věku. Pouze skutečnost, že zmizel z veřejného života, mohla vést k domněnce, že byl mužem se železnou maskou.

Jaká je pravda?

Pravda je ale podle historiků taková, že existuje pouze jediný hodnověrný kandidát na muže s maskou, a nebyl to ani král, ani královský potomek. Jmenoval se Eustache Dauger (či Danger) a byl obyčejným služebným. Byl uvězněn v roce 1669, pravděpodobně v souvislosti s tajným vyjednáváním mezi Francií a Anglií ohledně spojenectví proti Holandsku. Podle jedné hypotézy byl kurýrem, který nosil zprávy přes Lamanšský průliv. Náhodou či záměrně viděl obsah jednoho tajného spisu, a proto byl uvězněn, aby nemohl nic prozradit.

Ve vězení v Pignerolu byla přijata zvláštní opatření, aby jeho tajemství nemohlo uniknout ven. Nezahrnovala ale železnou masku. Jediný, kdo mohl vstoupit do jeho cely, byl velitel věznice jménem Saint-Mars. Když ho v roce 1687 jmenovali velitelem jiného vězení, dostal příkaz vzít záhadného trestance s sebou. Saint-Mars věděl, že totožnost vězně vyvolává velkou zvědavost a uvědomil si, že když ji bude přiživovat, zvýší to jeho prestiž a důležitost. Během přesunu proto nechal vězni navléct helmu opatřenou hledím ze starého brnění.

Když byl v roce 1698 Saint-Mars ustanoven velitelem Bastily, opět vzal s sebou tohoto vězně, který tu roku 1703 – po 34 letech věznění – zemřel. Jeho osud byl smutný a nespravedlivý. Ale je tu důležitější fakt než totožnost muže, který nosí železnou masku: železná maska je dokonalou metaforou tyranie. Muž v železné masce je člověkem, jehož mysl byla uvězněna. Zároveň představuje ideální východisko pro dobrodružný příběh. Voltaire ho vyprávěl v následujícím století, jeho krajan Alexandr Dumas z něj o sto let později vytvořil mušketýrský román, který se stal podkladem filmového ztvárnění Hollywoodem. Muž se železnou maskou je zkrátka velké umělecké dílo – neměli bychom ale zapomenout, že za touto maskou byla reálná a velice nešťastná lidská bytost.

Doporučujeme

Revue

Strašidelná paní z Raynham Hallu: Zobrazil fotoaparát skutečného ducha?

Strašidelná paní z Raynham Hallu: Zobrazil fotoaparát skutečného ducha?

Na schodišti starého anglického sídla se údajně už po staletí zjevuje žena zahalená do mléčně bílého oparu. Když se ji v roce 1936 podařilo zachytit na fotografii, snímek obletěl svět ...
Dva desetiletí chlapci a cesta, z níž nebylo návratu: Vražda Jamese Bulgera otřásla Británií

Dva desetiletí chlapci a cesta, z níž nebylo návratu: Vražda Jamese Bulgera otřásla Británií

Bylo mu pouhých dva a půl roku a se svou matkou vyrazil na obyčejný nákup. Odpoledne 12. února 1993 se však v nákupním centru v anglickém Bootle odehrál okamžik, který ...
Středověké smíšené kláštery provázely spory i skandály

Středověké smíšené kláštery provázely spory i skandály

Ve středověké Evropě existovaly kláštery, v nichž vedle sebe žili mniši i jeptišky. Jejich společný život měl usnadnit duchovní službu i každodenní fungování komunit. Časem se však začaly množit spory, ...
Bez mapy a navigace. Jak je možné, že stěhovaví ptáci nezabloudí?

Bez mapy a navigace. Jak je možné, že stěhovaví ptáci nezabloudí?

Stěhovaví ptáci dokážou něco, co by člověku bez mapy, kompasu a navigace připadalo téměř nemožné. Každý rok se vydávají na tisíce kilometrů dlouhé cesty přes neznámou krajinu, moře i pouště. ...
Kde se legenda prolíná se skutečností? Tajemství japonských kappů je fascinující

Kde se legenda prolíná se skutečností? Tajemství japonských kappů je fascinující

Japonské legendy vyprávějí o vodních démonech zvaných kappové, kteří prý stahovali lidi pod hladinu a budili hrůzu po celá staletí. Vedle známých mýtů se ale objevují i podivná svědectví o ...
V londýnském Toweru se prý vznášela podivná zářící trubice. Svědkové tvrdili, že útočila na ženu

V londýnském Toweru se prý vznášela podivná zářící trubice. Svědkové tvrdili, že útočila na ženu

Londýnský Tower je proslulý krvavou historií i množstvím legend o duších. Jedna z nejpodivnějších událostí se však netýká přízraku popravené královny ani bezhlavého šlechtice. V roce 1817 zde několik lidí ...
Od jedovaté běloby ke krycímu make-upu. Jak kosmetika změnila život milionům lidí

Od jedovaté běloby ke krycímu make-upu. Jak kosmetika změnila život milionům lidí

Krycí make-up dnes patří k běžné výbavě kosmetické taštičky. Jen málokdo si ale uvědomuje, že jeho vznik souvisel nejen s touhou po dokonalé pleti, ale také s utrpením lidí poznamenaných ...
Hodina vlků: Proč nám v noci připadá všechno horší než ve dne?

Hodina vlků: Proč nám v noci připadá všechno horší než ve dne?

Půlnoc. Dům je tichý, všichni spí a venku panuje temnota. Náhle se probudíte a hlavou vám začnou vířit myšlenky, které se ještě večer zdály zcela zvládnutelné. Starosti o práci, rodinu, ...
Žijí dodnes skuteční draci? Některé ještěry by si s nimi člověk snadno spletl

Žijí dodnes skuteční draci? Některé ještěry by si s nimi člověk snadno spletl

Drak sice patří do světa pohádek a bájí, některá skutečná zvířata se mu však překvapivě podobají. Na Zemi dodnes žijí obrovští ještěři, kteří vypadají jako z dávné legendy. A někteří ...
Sama v poušti mezi válčícími kmeny. Gertrude Bellová překonala hranice své doby

Sama v poušti mezi válčícími kmeny. Gertrude Bellová překonala hranice své doby

Jen málokterá žena své doby se odvážila tam, kam nevstoupila většina mužů. Britská cestovatelka, archeoložka a politička Gertrude Bellová procestovala Arabský poloostrov, pronikla mezi válčící kmeny a svými znalostmi později ...
Reklama
Reklama
Reklama