Dnes je 22. 4. 2026 a svátek má Evžénie

Do neprobádaných oblastí se kdysi odvážní cestovatelé dostali převážně jen v přestrojení

V 19. století už nezbývalo na mapách mnoho prázdných míst – a pokud ano, byly to většinou nebezpečné oblasti, kde cizince vřele nevítali. Cestovatelé, kteří se tam přece chtěli podívat, se proto uchylovali k přestrojení.

V Africe prý se mělo skrývat nevídané bohatství

K neprobádaným oblastem patřilo kupříkladu vnitrozemí afrického kontinentu. Šířily se pověsti, které líčily nevídané bohatství, které se zde ukrývá, zejména v legendárním městě Timbuktu, o němž se vyprávělo, že zdejší domy mají střechy ze zlata. Zatím se však nikdo z této oblasti nevrátil živý. V roce 1824 tedy Pařížská geografická společnost vyhlásila, že vyplatí odměnu ve výši 10 tisíc franků tomu, kdo dosáhne Timbuktu – a samozřejmě se odtud vrátí živý. Bylo však jasné, že bez lstí to nepůjde. Francouzský průzkumník René Caillié, který se vypravil na odvážnou pouť roku 1827, se vydával za egyptského muslima. Svoji nedokonalou znalost arabštiny vysvětloval tím, že ho jako dítě unesli Francouzi a zavlekli do západní Afriky.

Reklama

Když se dostal do Timbuktu, ke svému obrovskému zklamání zjistil, že je to obyčejné chudé město s domy z vepřovic. Dokázal se ovšem odsud vrátit zpět do Francie.

Převleky za Araby byly nejjistější

Při prozkoumávání neznámých a nebezpečných oblastí v přestrojení bylo třeba věnovat velkou pozornost detailům, neboť stačilo se jen nepatrně prořeknout nebo udělat jinou chybu a rázem na badatele padlo podezření. Opravdu precizně si počínal v tomto ohledu švýcarský orientalista a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Hodlal přejít Saharu z východu na západ s arabskou karavanou, bylo mu ale jasné, že se musí přesvědčivě vydávat za Araba. Odjel do Londýna, naučil se arabsky a v roce 1809 odplul do syrského Aleppa, kde už se vylodil pod svou novou identitou jako šejk Ibrahim Ibn Abd Allah. V Damašku se přidal ke karavaně poutníků na cestě do Mekky. Když doputovali do blízkosti Mrtvého moře, zaslechl zajímavé zvěsti o jakýchsi ruinách. Pod záminkou, že chce přinést oběť na nedaleký oltář zasvěcený islámskému patriarchovi, si najal místního průvodce. Ten jej vedl úzkou soutěskou až ke ztracenému městu Petra. Kdyby Burckhardt projevil nadšení, byl by hned podezřelý – vždyť šlo o pozůstatky předislámské kultury, která muslimy nezajímala. Poznámky si tedy činil potají. Když doputoval do Káhiry, onemocněl úplavicí a v roce 1817 v pouhých 32 letech zemřel.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Jako další se do Mekky vydal v roce 1852 energický a spíše slávu hledající Richard Burton. Na své cestě využíval nejrůznější převleky. Také on se pečlivě připravoval a dostal se do Mekky a Medíny, přičemž jeho podrobná a čtivá zpráva vyšla v roce 1855. Byla plná líčení jeho odvážných kousků, takže se z něj rázem stala celebrita.

Následovali další muži a díky jejich úsilí se prázdná místa na mapě Arábie postupně zaplnila.

Tibet zůstávala tajemstvím

Uvedené oblasti ale nebyly jediná území, o která projevovala britská vláda zájem. Británie v průběhu 19. století upevnila svou moc v Indii, ale oblasti ležící severně od ní – Himálaj a Tibet – zůstávaly Britům neznámé. I zde se objevili odvážlivci, nakonec posledním prázdným místem na západních mapách Asie zůstal Tibet, který uplatňoval přísný zákon zakazující vstup všem cizincům. V roce 1878 se Britové doslechli, že se nejzkušenějšímu objeviteli Nikolajovi Prževalskému podařilo dostat až do vzdálenosti 260 kilometrů od Lhasy, než jej místní odhalili a poslali zpět. V tu chvíli se mezi Británií a Ruskem rozhořel závod o to, kdo se do Lhasy dostane jako první. V letech 1903 – 1904 vedl plukovník Francis Younghusband vojenskou expedici do Tibetu a cestu do Lhasy si vydobyl násilím. Dalajláma uprchl a Britové s jeho místovládcem vyjednali obchodní dohody. Úmluva mezi Anglií a Tibetem i nadále trvala na zákazu vstupu cizinců s výjimkou Angličanů a Číňanů.

To ale zlobilo francouzskou orientalistku Alexandru Davidovou-Néelovou. Roku 1912 začala podnikat tajné cesty do Tibetu. Při nich se převlékala za buddhistickou mnišku a putovala v doprovodu mladého mnicha jménem Aphur Yongen. Alexandra získala dokonce hodnost buddhistického lámy. V roce 1924 se stala první Evropankou, která kdy vstoupila do Lhasy. Když stoupala na střechu paláce Potala, jeden z podezřívavých strážných ji zastavil a vyzval ji, aby si sundala čapku. Poslechla a muž ji nechal projít. Nejlepším převlekem je špína, říkala prý k tomu s oblibou.

 

Doporučujeme

Revue

Proklel sám sebe? Tělo hraběte von Kahlbutze vzdoruje rozkladu

Proklel sám sebe? Tělo hraběte von Kahlbutze vzdoruje rozkladu

Může vyslovená přísaha ovlivnit i to, co se stane po smrti? Příběh hraběte Christiana Friedricha von Kahlbutze naznačuje, že ano. Jeho tělo se totiž po více než třech stoletích stále ...
Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Kdo jsou hlavní kandidáti na titul Premier League 2026?

Boj o titul v anglické Premier League 2025/2026 nabízí nejnapínavější vyvrcholení za poslední roky. Arsenal stále vede, City číhá na jeho chybu, Aston Villa nepolevuje a Manchester United se pod ...
Brýle byly v dějinách nejdříve luxusem. Kdo je vlastně vynalezl?

Brýle byly v dějinách nejdříve luxusem. Kdo je vlastně vynalezl?

Slábnoucí zrak byl v minulosti mnohem větším problémem než dnes. Neexistovaly totiž brýle, jak je známe, a lidé si museli pomáhat nejrůznějšími improvizacemi – od leštěných kamenů až po služebnictvo, ...
Predátor z pravěku: Krokodýl se nezměnil miliony let a strategie jeho lovu je smrtící

Predátor z pravěku: Krokodýl se nezměnil miliony let a strategie jeho lovu je smrtící

Vypadá jako tvor z dávno zaniklého světa – a vlastně jím opravdu je. Krokodýl, jeden z nejstarších predátorů planety, přežil dinosaury a dodnes vládne vodním tokům s děsivou efektivitou. Jak ...
Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Medvědí stezka pod korunami stromů aneb medvěd hnědý se po 300 letech vrací do Krkonoš

Po třech stech letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka představuje nový ochranářský a vzdělávací koncept, který propojuje ochranu přírody, evropské chovné programy a autentický zážitek z ...
Kouzelné elixíry: Co tajemného lidé odedávna pili, aby mohli překročit hranice reality?

Kouzelné elixíry: Co tajemného lidé odedávna pili, aby mohli překročit hranice reality?

Touha po síle, osvícení i nesmrtelnosti provází lidstvo od nepaměti. V různých kulturách vznikaly tajemné nápoje, které měly otevírat brány jiných světů, spojovat lidi s bohy a měnit lidské vědomí. ...
Hlasy andělů a tajemné vize: Co asi skutečně prožívali středověcí mystici?

Hlasy andělů a tajemné vize: Co asi skutečně prožívali středověcí mystici?

Toužili po Bohu tak silně, až tvrdili, že se s ním dokáží spojit. Středověcí mystici popisovali extáze, vize i nevysvětlitelné zážitky, které dodnes fascinují vědce i laiky. Byla to hluboká ...
Živý Buddha: Příběh muže, který se rodí znovu a znovu

Živý Buddha: Příběh muže, který se rodí znovu a znovu

Může se člověk narodit znovu – a předem přesně vědět kde, kdy a komu? V tibetském buddhismu nejde o otázku víry, ale tradice staré stovky let. Linie karmapy, považovaného za ...
Odranec dokáže způsobit bolest, na kterou se nezapomíná

Odranec dokáže způsobit bolest, na kterou se nezapomíná

Na první pohled vypadá jako obyčejný kámen na mořském dně. Ve skutečnosti jde ale o jednu z nejjedovatějších ryb planety. Odranec dokáže jediným bodnutím způsobit nesnesitelnou bolest – a v ...
Magický kruh v horách: Kdo a proč sledoval hvězdy dávno před námi?

Magický kruh v horách: Kdo a proč sledoval hvězdy dávno před námi?

Na odlehlé náhorní plošině v amerických horách leží kamenný kruh, který už stovky let vzdoruje vysvětlení ohledně svého účelu. Ukazuje na slunce, sleduje hvězdy – a možná skrývá víc, než ...
Reklama
Reklama
Reklama