Dnes je 24. 6. 2026 a svátek má Jan

Potkani a krysy: Jejich přítomnost nejednou pozměnila historii lidstva

Když Homo sapiens dobýval svět, následovali ho potkani a krysy. Kde žije člověk, žijí i oni. Člověk ze soužití žádné potěšení nemá, ale pro tyto hlodavce je velmi prospěšné. Jejich přítomnost nejednou pozměnila historii lidstva. Sice jen několik ze zhruba 570 známých druhů krys a potkanů si vybralo lidská obydlí za svůj hlavní biotop, ale těchto pár druhů se soužití s lidmi přizpůsobilo tak, že to nemá obdoby u žádného jiného savce.

Kosmopolitní tvorové

Předtím, než se připojili k člověku, žili potkani a krysy ve velkém areálu kolem Středozemního moře, na Blízkém východě, v Indii, jihovýchodní Asii, Číně, Japonsku a v Austrálii. Tím, že následovali člověka, se stali téměř kosmopolity. Nejvýznamnější druhy, které spojily svůj osud s člověkem a sledovaly ho na souši i na lodích, jsou potkan (Rattus norvegicus), krysa (Rattus rattus) a krysa ostrovní (Rattus exulans). Jejich kosti nacházíme vedle kostí lidí z doby kamenné, zatímco živí hlodavci pobíhají po všech moderních metropolích civilizovaného světa. V Kalkatě i New Yorku nalezneme celé areály ovládané těmito příživníky, kteří sdílejí s člověkem rodinné i činžovní domy, okupují stoky, sklady, obchody i nemocnice.

Reklama

Morové epidemie

V 6. století měli potkani a krysy na svědomí vznik epidemie moru. Možná, že k tomu došlo už dřív, ale historie o tom mlčí. První ze tří obrovským epidemií, či spíše pandemií, se přehnala přes Arábii, Egypt a postihla Římskou říši za císaře Justiniána. Potom postupovala Evropou dál na sever až do Británie a Irska. Druhá a nejhroznější ze všech známých morových pandemií začala kolem roku 1330 a v následujících desetiletích krutě vyvrcholila v Evropě, když předtím po sobě zanechala neodhadnutelný počet mrtvých ve vylidněných osadách a městech Asie. Zděšení Evropané nejprve viděli v ulicích svých měst umírat krysy a pak „černá smrt“ vztáhla ruku i na ně. Intenzita moru různě klesala i stoupala, až nakonec vyvrcholila velkou morovou ranou v Londýně roku 1665. Třetí pandemie se rozšířila z Číny a až do konce druhé světové války jí padlo za oběť 11 milionů lidí. Poslední záchvěvy této nemoci se ještě občas projevují v Jižní Americe i jinde.

Potkani a krysy jsou ale přenašeči i mnoha dalších nemocí. Mohou nakazit infekčními chorobami lidi i domácí zvířata, a to svým kousnutím, výkaly nebo znečištěním potravin. Jejich prostřednictvím se šíří leptospiróza, trichinelóza, krysí skvrnivka, tularemie, břišní tyfus a řada dalších nemocí. Potkani a krysy hostí blechu morovou (Xenopsylla cheopis), která na člověka přenáší baktérii zvanou Pasteurella pestis, původce dýmějového a plicního moru.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Potkan

Nikdo přesně neví, kdy se potkan přimkl k člověku. Potkan je mohutně stavěný, má krátké boltce a ocas kratší než tělo. Dosahuje hmotnosti 500, výjimečně 600 g. Jeho tělo je dlouhé 25 i více cm. Vyhovuje mu život na zemi i pod zemí, hrabe si nory v hnoji a hromadách odpadků, je doma ve stokách, budovách, stájích i skladech. Potkani jsou zpola vodní  zvířata, a tak se snadno přizpůsobili životu u řek, kde loví obojživelníky a vodní ptáky.

Populace potkanů může ve vhodném prostřední růst velmi prudce. V ptačí rezervaci na ostrově Nooderoog vzrostla na zhruba 15 tisíc jedinců na ploše pouhých 15 hektarů a zcela tam vyhubila ptáky. Potkani lovili dokonce i racky.

Říje samice trvá pouhých šest hodin, ale během ní může kopulovat až pětsetkrát, s různými samci. Její březost trvá 22 – 24 dní a vrhá průměrně osm mláďat. Potkan může mít až pět vrhů do roka. Mladí potkani rychle dospívají, už tříměsíční samci a jen o něco starší samice se mohou pářit. Tím, že o vrhy pečují i jiné samice, nejen pouze matka, velká většina mláďat přežívá.

Krysa

Krysa má tělo kratší, asi do 23 cm, a je štíhlejší než potkan. Ocas má delší než tělo a ušní boltce větší než potkan. Dospělý samec váží asi 250 g. Populace krys jsou v dnešních dobách mnohem menší než dříve. Dnes jsou krysy nebezpečné zejména pro obyvatelstvo tropů. Sežerou takové množství hodnotných potravin, že se jim nevyrovná žádný savec, snad jen několik druhů hmyzu.

Doporučujeme

Revue

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Záhadný hlas možná zachránil letadlo před katastrofou

Nekonečná tma nad severním Atlantikem, bouře, nefungující navigace a posádka, která si uvědomila, že možná letí špatným směrem. Pak se v pilotových sluchátkách ozval podivný mechanický hlas, který nadiktoval novou ...
Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Zázraky se dějí: Dívka v pralese a horník pod zemí přežili nemožné

Někdy stačí jediná vteřina a lidský život se promění v boj o přežití. Pád letadla do peruánské džungle i výbuch hluboko pod zemí připravily desítky lidí o život. Přesto se ...
Reklama