Nový zákon neprojde, změny mají přijít jinou cestou
Původní návrh měl zásadně proměnit fungování médií veřejné služby. Po té, co se k němu ale sešly stovky připomínek, a to i ze strany představitelů hnutí ANO, však vláda dospěla k závěru, že cesta zcela nového zákona není průchodná. „To bychom měli nekonečný seriál. Všechno zůstává, jen ty peníze od lidí, aby je neplatili, půjdou z rozpočtu,“ vysvětlil premiér Babiš.
Kabinet proto podle jeho slov zvažuje jednodušší variantu – místo nové normy upravit stávající legislativu. Hlavní cíl vlády se přitom nemění. Domácnosti by už neměly platit televizní a rozhlasové poplatky přímo, financování médií veřejné služby by se přesunulo do státního rozpočtu.
Právě zde ale vzniká jeden z hlavních sporů. Vláda opakovaně zdůrazňuje, že lidé přestanou platit poplatky. Kritici však upozorňují, že peníze by nadále pocházely z veřejných prostředků, tedy z daní, které odvádějí občané i firmy.
Na nejasnosti kolem způsobu financování ukázala i nedávná diskuse ve vysílání České televize. Na otázku, zda budou veřejnoprávní média financována z daní, ministr kultury Oto Klempíř odpověděl, že „se to z daní úplně platit nebude“. Po upozornění, že státní rozpočet je tvořen právě daňovými příjmy, však připustil, že jde o složitější otázku.
Motoristé hájí koaliční dohodu
Samotní Motoristé přitom v minulosti nepatřili mezi zastánce rušení mediálních poplatků. Předseda jejich poslaneckého klubu Boris Šťastný nyní vysvětluje, že strana respektuje programové prohlášení vlády a dohodu uzavřenou mezi koaličními partnery.
Podle něj je cílem odstranit povinnost přímých plateb od občanů a nahradit ji systémem financování ze státního rozpočtu. Šťastný zároveň odmítá tvrzení, že by vláda chtěla veřejnoprávní média oslabit nebo omezit jejich fungování.
Debata o financování však není pouze otázkou technického nastavení systému. V mnoha evropských zemích se vede dlouhodobý spor o to, zda je vhodnější model založený na poplatcích, nebo na přímém financování státem. Zastánci poplatků argumentují větší nezávislostí médií na aktuální politické reprezentaci, příznivci státního financování zase poukazují na jednodušší výběr peněz a menší administrativní zátěž.
Mohlo by vás zajímat
Opozice varuje před oslabením nezávislosti
Nejostřejší kritika plánovaných změn financování se týká právě dopadů na nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Opozice i část mediálních expertů upozorňují, že pokud budou obě instituce každoročně finančně odkázány na rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny, může se zvýšit jejich zranitelnost vůči politickým tlakům.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) tvrdí, že veřejnoprávní média dlouhodobě plní svou roli napříč společností a jejich stabilita by neměla být předmětem politických experimentů. „Obě média veřejné služby poskytují služby nejen podle zákonů, ale také ke spokojenosti diváků a posluchačů napříč společností. Tlak vlády směřuje jen k tomu, aby tato média ovládla,“ uvedl v ČT.
Opozice současně avizuje, že pokud vláda předloží legislativní změny směřující k převodu financování na státní rozpočet, je připravena proti nim tvrdě vystoupit ve Sněmovně. Některé opoziční strany dokonce hovoří o možnosti obstrukcí.
Spor bude pokračovat
Přestože návrh nového zákona definitivně padá pod stůl, samotná debata o budoucnosti veřejnoprávních médií tím zdaleka nekončí. Vláda trvá na zrušení poplatků, opozice naopak varuje před politizací financování. O podobě změn tak budou poslanci pravděpodobně jednat i v dalších měsících.
Jisté je zatím pouze to, že kabinet od svého záměru neustupuje. Mění se pouze cesta, kterou k němu chce dojít. Zda se podaří najít model, který bude přijatelný pro vládu, opozici i samotná média veřejné služby, zůstává otevřenou otázkou.
