Země EU přistoupily k migrační reformě, přijaly princip „povinné solidarity“. Co to znamená pro ČR?

Zdroj: Pexels/ Ahmed akacha

ČESKO – Uprchlická krize v roce 2015 vyvolala otázku, jak s uprchlíky mířícími do Evropy nakládat a jak by si členské země EU měly vzájemně pomáhat. Poměrně ostrá diskuse na toto téma v dané době následně „zamrzla“ na potenciálních plánech povinného přerozdělování migrantů dle kvót, s čímž samozřejmě mnohé země nesouhlasily. Nyní však ministři vnitra členských zemí konečně dospěli ke shodě na tom, jak by měla migrační reforma vypadat.

Co je povinná solidarita?

O klíčové změně v migrační a azylové politice jednali evropští minstři vnitra včera celý den. Výsledek jednání oznámilo švédské předsednictví až v pozdních večerních hodinách s tím, že státy EU nejenže se dohodly na provedení migrační reformy, ale zároveň i na zavedení principu tzv. povinné solidarity. To znamená, že členské země by měly být solidárnější se státy, které se potýkají s největšími počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Podpořit je tedy budou muset buď vysláním hmotné pomoci (např. expertních týmů apod.), přijetím migrantů na své území anebo finančně. Státy, které přijímat uprchlíky nechtějí, se z této povinnosti tedy budou moci de facto „vyplatit“. Stanovena pak byla částka na jednoho nepřijatého uprchlíka, a to ve výši 20 tis. eur.

„Tato solidarita bude povinná, ale flexibilní. Je však otázkou, jaká solidarita zemím na jihu EU, Itálii, Řecku, Maltě, Kypru apod. pomůže. Na naše experty či techniku tam nikdo nečeká,“ shrnul pragmaticky situaci Martin Podzimek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Dodal také, že ani případné finanční prostředky těmto přetíženým zemím v konečném důsledku nijak nepomohou v tom, aby se migrantů – v uvozovkách řečeno – zbavily. Např. Itálie přitom od počátku roku musela přijmout již více jak 50 tis. nově příchozích.

Česko pro – ale s výjimkou

Celá reforma byla schválena tzv. kvalifikovanou většinou. To znamená, že nebyl nezbytný souhlas všech. Zatímco Česko reformu podpořilo, proti bylo Polsko a Maďarsko. Dle některých pak právě to může být do budoucna problémem – dané země mohou při případné nastalé krizi zaujmout stanovisko, že s reformou nesouhlasily. Nicméně konkrétně Polsko argumentovalo také tím, že na jeho území jsou nyní nespočty uprchlíků z Ukrajiny, což je ostatně i případ Česka. I proto tedy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) záhy oznámil, že právě proto pro Česko bude platit výjimka. „Ve chvíli, kdy na našem území máme více jak 300 tisíc Ukrajinců, nebudeme nikomu platit solidární příspěvek,“ shrnul. Dodal také, že pro Česko bylo klíčové především to, že reforma již neobsahuje problematické ustanovení povinných kvót.

Další krok: Evropský parlament

Aktuální rozhodnutí členských zemí bude však muset ještě stvrdit Evropský parlament. Jak přitom uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), pro něj je toto řešení, o němž se vyjednávalo skutečně dlouho, málo ambiciózní. Návrh tedy čeká pravděpodobně další dlouhé projednávání. „Ano, ještě mohou přijít komplikace. Evropský parlament se bude muset rozhodnout, jestli přistoupí alespoň na toto řešení, nebo dohodu shodí. To by samozřejmě byl problém, vzhledem k tomu, že za rok se budou konat nové evropské volby,“ uzavřela.